Můj blog - Z numerologické poradny


vloženo: 6. 04. 2017

K napsání tohoto článku mě podnítilo několik sobě podobných otázek, které jsem od klientů v poslední dostala a jež jsme společně řešili v rámci kompletní numerologické analýzy či jejího dílčího kroku – úpravy či změny jména, případně i příjmení. Začnu však netradičně a odvedu vaši pozornost na chvilku ke knížce Marlo Morganové Poselství z Věčnosti (volně navazuje na Poselství od protinožců). Cituji: „V tento den jsem Benala, což znamená hnědou kachnu, která se ráda ve vodě potápí a plave jen pro své potěšení. Učíme se z našich jmen. Tím, jak získávám vědomosti, vyrůstáme ze svých jmen a pravidelně si vybíráme jiná, která lépe vyjadřují, co právě jsme. Teď, když žiju tenhle život, připadá mi podivné, že jsem dostala při křtu jako Mutant jméno a předpokládalo se, že je budu nosit celý život.“ Konec citace.

V této knize australští domorodci nazývají lidi bílé rasy Mutanty. Jak vyplývá z úryvku, nechápou, jak mohou běloši vystačit s jedním jménem po celý život (mimo spousty jiných věcí naprosto odlišných kultur a pojetí života).

My nežijeme v Austrálii u domorodců, musíme se tedy řídit našimi pravidly.

Nyní k těm příkladům. Petra mi říká, že své jméno nesnáší, že se s ním nikdy nesžila a chtěla by se ho zbavit. Vždycky se cítila být Annou a ptala se, jak by to bylo možné udělat. Její otec si ji často dobíral a podivoval se, jak může být jako dívka a později žena tak „tvrdá“. Připomeňme si, že jméno Petra je ženská obdoba mužského Petr, který znamená skála. Nabízí se otázka: Co může být tvrdšího než skála? Samozřejmě netvrdím, že všechny Petry musí mít podobné výhrady ke svému jménu. Nicméně tento konkrétní příklad jasně naznačuje chybně zvolené jméno pro konkrétní dítě.

Jiná žena mi píše: „Jsem už nějakou dobu provdaná a necítím se být s příjmením po manželovi ve své kůži (takový detail)…připadám si jako cizinec. Proto raději tam, kde je to možné, používám i nadále své dívčí příjmení…“

Další otázka od klientky, která si nechala vypracovat kompletní numerologickou analýzu osobnosti pro sebe a svého muže, a v odezvu na to mi píše: „Docela by mě zajímalo (čistě z teoretického hlediska), protože zatím nejsem schopna nebo nechci nic řešit), jestli opravdu funguje, že se člověku změnou jména změní život? Mohla byste napsat, jestli se některým vašim klientům, kteří tuto změnu podstoupili, opravdu zlepšil? Protože člověk má i jiná ta čísla, třeba datum narození, které nejde změnit. Jak se vlastně hledá vhodné jméno, spíše to příjmení, aby život pak vycházel lépe? Musí se vyzkoušet /vypočítat/ více variant?“

Už jsem na toto téma články na svůj web psala, jak je ale vidět, asi nezaškodí se k němu znovu vrátit.

Vezmu to od nespokojené Petry. Nikdo nemusí žít se jménem (mluvím o vlastním – křestním jméně), které mu nesedí a co víc, které mu vnáší do života nepříjemné vibrace a tudíž se i jeho nositel velice nepohodlně cítí. Aboridžinové by řekli, je to jako navléct člověka do cizí kůže. Mezi ženskými i mužskými vlastními jmény je řada takových, která se nedoporučuje dávat v žádném slunečním znamení (!), protože jsou karmicky zatížená.  Jiná sedí jen k některým slunečním znamením. A doopravdy jen hrstka je takových, která neškodí nikomu. Volba jména pro dítě je odpovědnost rodičů za to, jak se dítě bude cítit. Když už tedy musíme podle společensky nastavených pravidel volit, volme obezřetně, ne otrocky. Dobře zvažme, jakou výchozí energii spolu se jménem dítěti dáme do vínku. Znovu tady opakuji, že jméno ovlivňuje celý život (jak dobře vědí již zmínění aboridžinové stejně dobře, jako i jiná původní etnika). Jménem je dána povaha, příjmením přijímáme genetickou a osudovou zátěž rodiny (rodu).

Naštěstí i v této oblasti tají ledy, jak alespoň často vidím a slyším. Lidé čím dál více procitají a věnují tak podstatnému rozhodnutí více pozornosti vycházející z, intuice a ze srdce.

Pokud jde o převzatá příjmení u žen, jde o věc velmi individuální. Jsou příklady, kdy se ženy rády sňatkem „zbaví“ rodinných (rodových) vibrací a cítí, že nové příjmení jim bude více sedět. Jiné, jako dotyčná pisatelka, se s přijatým příjmením cítí až mizerně a dávají to najevo tím, že si aspoň sem tam uvedou své dívčí, čímž se aspoň na těch pár chvilek ocitnou ve známých, sobě vlastních vibracích, tedy kvalitách. Ve smyslu přijímání karmické zátěže s příjmením je vždy prozíravé si rozvážit, co tedy s tím, jestli si ponechat své dívčí a převzaté připojit k němu, nebo převzít jen manželovo a pak, což mnohdy i nastane, hledat ztracenou identitu a ptát se, kam jsem se to ztratila, kdo jsem, co jsem? Když o tom tak přemítám, uvědomuji si, že ze všech případů, co jsem kdy s lidmi řešila, bylo nejméně těch, kdy byly ženy nespokojené se svým dívčím příjmením. Byly to spíš výjimky. Zatímco s těmi převzatými je vůbec nejvíc komplikací. Jak už jsem uvedla, je to věc intuice, jakou formu řešení žena zvolí a pak, samozřejmě, s jakou odezvou se setká. Muži chtějí mít svou ženu se svým příjmením, aby měli pocit, že jim doopravdy patří a jen málokterý se bezbolestně smíří s jinou variantou, než s touhle tradiční.

Pak jsou ovšem i tací mužové, a to mě osobně velmi zaujalo a překvapilo, kteří volí mnohem avantgardnější cestu, když si změní buď svoje příjmení na příjmení ženino, anebo si je přidají ke svému. To se dá nazvat přímo průlomovým pojetím! Příklad z nedávné doby, jak jste možná mnozí četli v Novinkách.cz. Ondřej Brzobohatý způsobil hotové zemětřesení, když se legálně zřekl příjmení po slavném otci a do občanského průkazu si nechal zapsat Gregor po matce. Sklidil za to vlnu kritiky. Lidé ho odsuzovali mimo jiné i proto, že jeho děti též ponesou příjmení Gregor. Populární hudebník ale není zdaleka jediný, kdo přerušil rodovou mužskou linii. I běžní lidé občas přijmou příjmení ze strany své matky nebo manželky. Mají pro to nejrůznější důvody.

Muž z blíže nejmenovaného páru si po svatbě nechal své původní příjemní a zároveň přijal příjmení nevěsty. Uvedl, že na matrice z toho měli těžkou hlavu ne snad proto, že by to matrikářkám nějak osobně vadilo, ale protože s tím měl problém elektronický systém! Matrikářka musela nakonec formulář vyplnit ručně.

Pár prohlásil, že se tak rozhodl společně, a proč by nemohl, když Masaryk si také přidal do svého jména příjmení své francouzské ženy. Novopečený ženich řekl, že jeho kamarádi žádné negativní reakce neměli, nelibě to však nesli jeho rodiče, ale nenechal si do toho mluvit. Aby neměli pocit, že se jich zříká, ponechal si právě proto i své původní příjmení. Dokonce se netajil názorem, že je feministicky založený a že nepovažuje za spravedlivé držet se čistě příjmení mužské linie. Jeho paní uvedla, že některé její kamarádky se daly slyšet, jak by se jim také zamlouvalo, kdyby jejich budoucí manžel přijal jejich příjemní a dodala, že sklidila i obdiv pro nekonformní přístup.

Nakonec mladá paní vystihla podstatu vyjádřením, že někde uvnitř cítila, že by bylo vhodné ponechat si své dívčí příjmení jako součást nově vzniklého se sňatkem, protože se pojí s její identitou. Její manžel ji podpořil slovy, že už před svatbou vydávala odborné publikace a také vlastní internetové stránky pod svým rodným příjmením, takže vše jim to dávalo i věcný smysl.

Jak vidíme na tomto zatím ojedinělém příkladu, je možné se jmény a příjmeními zacházet kreativně, a tím si tvořit život více na míru, než když lidé prostě bezmyšlenkovitě jen kopírují to, co se zažilo (možná už i přežilo) a oblečou si „cizí kůži“, v níž je jim následně těsno.

Zbývá se vyjádřit k poslední otázce, jestli se opravdu lidem změní život, když změní své jméno buď komplexně, nebo jenom dílčí část.

Mohu mluvit jenom ze svého pohledu numerologa a ze zpětné vazby od klientů, a tedy mohu říci, ano, změna jména může být ve výsledku neuvěřitelně přínosná. Vždyť se změní vibrace jména nositele. Samozřejmě, že k tomu, aby změna opravdu byla funkční, je předpoklad jít do toho s jasným záměrem, proč to chci, nebo spíše proč nechci takové či onaké jméno dále nosit. Pádným důvodem je, že se chce dotyčný viditelně z nějakého vážného důvodu distancovat od rodiny, či po rozvodu nechce žena už nosit příjmení manžela. I tak to nějaký čas trvá, že se změna manifestuje, než se projeví. Pokud jsou ve jmenném obrazci ničivá čísla, např. 40, 43, nebo jinak krajně nepříznivé kombinace, vždy se vyplatí vážně uvažovat o takové změně třeba jenom pravopisu, aby se podobně škodlivé vlivy odstranily. Ani názvy ulic (a popisná i orientační čísla) nejsou bez významu. Každé slovo má nějakou numerickou hodnotu, a tím také určitou charakteristiku. Co myslíte, proč si asi spisovatelka, numeroložka a astroložka Linda Goodmann (ová), tak pečlivě volila a následně numerologicky počítala názvy svých knížek?! Podobných příkladů najdeme kolem sebe povícero, například si jméno nechala změnit zpěvačka Lucie Bílá, Michal David a další.

Není název jako název, a platí, že jméno je osud.  Ze své praxe vím o několika příkladech, když změna jména či příjmení – a někdy stačí jedna jediná přidaná hláska nebo naopak odebraná – přinese člověku opravdu výraznou korekci do života.

Pokud se na mě někdo obrátí, že chce změnit své jméno nebo příjmení, musí přijít se svými vlastními návrhy, s nimiž více souzní. Slovo souznít je v celém tom procesu velice podstatné. Návrhy pak může numerolog propočítat, posoudit, vyřadit nevhodné a doporučit vhodnější. Není dost dobře prakticky proveditelné, aby numerolog vymýšlel za klienta, jak se má jmenovat. Kromě toho by to byl zásah cizí myšlenky a ruky do života a karmy jedince, a to je nepřípustné! A jak už jsem v některém ze svých článků na toto téma napsala, některé mladé maminky jsou ve své vnímavosti a otevřenosti ještě dál. Neopakují automaticky jména v rodině, ale přistupují k volbě intuitivně. Poznala jsem několik takových, které říkaly, že s děťátkem mluví a že jim vlastně dítě samo napovědělo, jak se má jmenovat.

Když tedy návrhy rodiče přinesou nebo pošlou, musím samozřejmě počítat více variant a hledat mezi nimi nejvhodnější s ohledem na příjmení, což je samozřejmě zdlouhavá práce, protože úplně nezatížené a bezproblémové varianty neexistují. A je to tak v pořádku, protože kdyby byly, člověk by se v životě nic nenaučil, nemusel by zdolávat překážky a překonávat a otesávat sám sebe.

Numerologie není všemocná a samospasitelná. Je to jeden z druhů poradenství, které bych snad mohla nazvat vlídnějším vyladěním pro život.  Konečná volba beztak spočívá na rodičích –  pokud jde o jméno jejich očekávaného potomka. Jde-li o dospělého, z variant si každý volí sám.

Ivana Inšana PÍHOVÁ


vloženo: 11. 10. 2016

Numerologie rozlišuje /v základu z jejich povahy/ čísla a) podpůrná, harmonizující, ba nadělující a přejícná, b) čísla zátěžová, riziková, jimž se chceme, pokud je to možné, raději vyhnout a eliminovat je ze života, jak je to jenom možné. Třetí skupinu a tedy za c) tvoří čísla přímo nebezpečná, a takovým nechtěným dítětem je číslo 40. Čtyřicítka je potvora. Hydra, jež přináší potíže, zdravotními komplikacemi či tvrdými omezeními v osobním životě a vztazích nekonče.

Jednu takovou příhodu ze života a setkání se 40 vám chci přiblížit.

Potřebovala jsem svého času od banky za jistým specifickým jednorázovým účelem platební kartu. Bylo to dost naléhavé, šlo o čas. V bance se na můj požadavek tvářili jako lední medvěd na tropickou palmu a stále mi chtěli vnutit debetní kartu. To jsem samozřejmě odmítala. Nejsem blázen, abych si takhle nabíhala do pavučiny a zůstala v ní viset jako lapaná moucha. Nechtěla jsem po nich nic nemožného. Do banky jsem šla vybavena informacemi, co mohu požadovat. Když konečně pochopili, že neustoupím, vytasili se s tím, že vydání nové karty ovšem může trvat déle, než je obvyklá doba. Zkrátka, zaznamenala jsem dvě věci: že mě ženou k řešení, které vyhovuje jim, ne však mě, a že se do cesty staví potíže.

Za několik dní mi poslali zprávu, že mám kartu připravenou k vyzvednutí. Převzala jsem ji, hned na místě ji pracovnice banky se mnou aktivovala. Už chci kartu uložit, když v tom si, jak jsem už profesionálně poznamenaná, všimnu číselné řady, na jejímž počátku se v celé „své kráse“ vyjímala čtyřicítka. Polilo mě horko od hlavy po paty. Zaznamenala jsem, jak mi karta těžkne v ruce.

Doma jsem spočítala celé její číslo dohromady, a ejhle, vylíhlo se další rizikové číslo 43. To už bylo tedy moc. Byla jsem si jista, že tuhle kartu nemohu použít vůbec, ani na tu jednu jedinou transakci. Jenomže když budu žádat zase novou, už nestihnu v čase, co bylo nutné udělat. Co teď?  Zkusila jsem různé magické praktiky, jak kartu „ošetřit“, aby neškodila. Všechno marné. Padala mi na zem, pálila do rukou.  Bylo to jasně čitelné poselství: nepatřím ti.

Prohlížím doprovodné papíry k vydání karty a ustrnu nad datem. Černé na bílém tam stálo 13. 11.  2013. Souhra faktorů takto silových čísel plus číslo karty jdou kontra k mému číslu narození. To je jako koledovat si o pořádný průšvih.

Druhý den jsem znovu naklusala do banky s neochvějným rozhodnutím, že se z ní nehnu, dokud to nevyřešíme pro mě přijatelným způsobem. A víte, co vyšlo ještě najevo? Karta sice byla aktivovaná, ale ne k té určitě transakci, kterou jsem potřebovala. To bych byla musela udělat navíc, jenom mi to v bance jaksi zapomněli říct. Ačkoliv jsem kliďas a vím, že věci se dějí tak, jak mají, začala jsem být podebraná jako bolák a bankovní úřednici jsem na rovinku pověděla, že od nich v tuhle chvíli novou kartu nechci, nýbrž aby hned teď provedli příkaz k úhradě a celý účet zrušili. Bankovní úřednice byla očividně zmatená i naštvaná zároveň. Stála jsem si na svém. Banka ztratila moji důvěru. Kartu se čtyřicítkou ihned na moji žádost zlikvidovala. Odcházela jsem se znatelnou úlevou.

Záhy jsem si šla vyřídit účet k jiné bance. Beztak jsem na to pomýšlela a banka mi svým přístupem a komplikací kolem karty jen nahnala vodu na můj mlýn.

Muž za přepážkou měl hodnoty iniciál svého jména a příjmení ve shodě s mým osobním (psychickým) číslem, tudíž jsem věděla, tady jsem na správném místě. Pochopil, o co jde, když jsem se dotázala, jestli je pravda, že si u nich mohu částečně číslo účtu zvolit.

„Vy se asi zabýváte čísly, viďte?“ zeptal se. Nadšeně jsem přitakala a řekla mu o těch jeho iniciálách a číslu z nich vzniklém.

„No, něco na tom je, jsem numerologii velmi nakloněn,“ řekl.

Což tedy pro mne bylo velkolepé překvapení. Potěšilo mě, že i za přepážkou banky může člověk nečekaně objevit spřízněnou duši a člověka naladěného na podobnou frekvenci. Co bych mohla chtít víc na důkaz toho, že jsem tentokrát na správném místě, ve správný čas a u správného člověka.

Inšana


vloženo: 22. 09. 2016

Tentokrát bude následující článek z trochu jiného soudku. Podíváme se, jak se dá využít numerologie k rozboru určité události. Pro tento účel jsem zvolila největší britskou vzducholoď, označenou podivným názvem R 101.

Odstartovala na svou první cestu 4. 10. 1930. Dostala se při své cestě do Indie pouze nad francouzské území, kde se její první cesta po pár hodinách stala zároveň i cestou poslední. Obrovský výbuch ji totálně zlikvidoval.  Na palubě bylo 54 osob, mezi nimi řada prominentů včetně britského ministra letectví lorda Thompsona. V troskách žárem pokrouceného kovu našly záchranné čety desítky k nepoznání ohořelých těl. Přežilo jen šest členů posádky, někteří z nich však na následky zranění později zemřeli.

Tolik stručná fakta o tragickém konci plavidla, jež mělo zvýšit prestiž Británie a být jejích chloubou.

Mohl být jeho katastrofální osud příkladem známého Nomen est omen, jméno je osud ? A co datum jeho vzletu? Mohlo se i ono podílet na jejím nešťastném konci?

Podívejme se, co na to odpovídá numerologie.

Jako je jméno dítěte darem od rodičů, tak jakékoliv pojmenování věci je darem od jejích tvůrců. Takže máme název daný písmenem R a číslem 101. Kombinace čísel a písmen je smíšenou energií, jejíž vlastností je projev na hmotné úrovni. Písmeno R má hodnotu 2, k tomu připočtené dvě jedničky z čísla 101 (2) dávají dohromady č. 4. Nula mezi dvěma jedničkami poškozuje a ztěžuje  projev tvořivé síly čisté jedničky. Nula dělá všechno horší. Čtyřka vibruje s Uranem, který reprezentuje individualismus, originalitu, vynalézavost (to vše velkolepá vzducholoď zhmotňovala!), ovšem je také číslem náhlých, nečekaných událostí včetně úrazů a nehod. Spolu s osmičkou tvoří dvojici, která vymezuje osud a určení, stejně tak indikuje osud 8 a4 pokud stojí samostatně. Jsou to čísla osudová a všude, kde se projeví a kam se „nacpou“, je třeba zpozornět.

Víme, že na první cestu odstartovala 4. 10. 1930. Tady se k první 4 (její název) přidružuje další 4 (den). Letopočet sám o sobě dává součtovou 13, po redukci tedy opět č. 4. To už jsou tři 4 v jednom jediném údaji! K samotné třináctce se po staletí váže pověra o nešťastném číslu. Třináctka je číslem převratu a je spojena s mocí, která, je-li užita k sobeckým, prospěchářským cílům, přivolá zkázu.  Opakováním jednoho stejného čísla a jeho vibrace, naší 4, povaha energie a jeho vliv se násobí! Tři čtyřky vážící se k jedné a téže věci = zkáze vzducholodi, jsou víc než pouhá hříčka či souběh jakýchsi náhod, na něž tak rádi všechno svádíme, když si nevíme rady. Kosmické univerzální zákony pojem náhoda či nahodilost neznají. Vesmír je řád ve zdánlivém chaosu. Čísla jsou řád. Všechno v kosmu se řídí zákonem o příčině a následku, chcete-li zákonem akce a reakce. Co se vysílá, to se násobeno vrací zpět, v dobrém i ve zlém. Dá se to také vyjádřit zákonem přitažlivosti.

Vzducholoď od samého začátku provázely podivné okolnosti a jakoby zlé prokletí. Všechny okolnosti kolem ní se „spikly“. Už její výstavba nebyla bez problémů. Jak jsem si dohledala, motory způsobovaly při vyšších otáčkách vibrace gondol, což se podařilo odstranit jen za cenu značného zvýšení hmotnosti. Stavitelné kovové vrtule nebyly včas připraveny, a tak nezbylo než použít obyčejné dřevěné. Potah lodi nevykazoval potřebnou elasticitu a balonety s nosným plynem měly sklon se v tělese lodi pohybovat a odírat se o potah. Vývoj některých řídících a navigačních systémů se zpožďoval a výsledky dílčích zkoušek byly značně neuspokojivé.

Ještě zlověstnější však bylo politické pozadí stavby tohoto vzdušného korábu. Ministr letectví lord Thomson údajně tlačil na urychlené uvedení do provozu, protože předpokládal, že projekt sledovaný veřejností ho může v případě úspěchu vynést až na nejvyšší místa. Právě kvůli politickému tlaku vyplula R 101 na první let s nedořešenými problémy. Ty se jí nakonec staly osudnými, stejně jako lordu Thomsonovi, který chtěl fámy o uspěchané stavbě vyvrátit osobní přítomností na palubě.

Jako numeroložka k tomu mohu říci, že na nehodu či nešťastnou událost mnohdy úplně stačí jedna 4, a tady máme souběh hned tří čtyřek, tedy třikrát znásobenou sílu 4. K tomu musíme vzít v úvahu, že povaha planety Uranu, k němuž 4 náleží, je rebelská a reformní. O Uranu se ví, že je planetou rozvrácení a změn starých řádů, myšlení, uspořádání celků apod. Smetá z cesty věci, které nejsou funkční, nejsou perspektivní, nejsou životaschopné. Uran také znamená tvůrčí energii. Novým výtvorům pomáhá na svět tím, že staré ničí, někdy tvrdě a nemilosrdně a celý ten zasahující otřes má sloužit k probuzení a přehodnocení! Povaha jeho vlivu je tedy všechno možné, jenom ne klid, jistota, pohoda.

Tady je na místě položit si otázku: K probuzení a k přehodnocení čeho měla tedy podle povahy č. 4 (x3) a vlivu Urana vést katastrofa vzducholodi?

Odpověď se nabízí už jen v popisu vzducholodi. Byla luxusním létajícím strojem, ke všemu gigantických rozměrů, největší létající stroj na světě. Megalomanský projekt s několika nej. Manifestovaná lidská nabubřelost, okázalost bohatství, kde se na odiv stavěl materiální luxus. Pýcha. Za každou cenu dokázat své chtění! Nikde ani nepatrná stopa o pokoře z tvoření z jiného důvodu, než je zisk, prestiž a politické výhody. A takové počínání neprochází lidskému pokolení bez odezvy (trestu).

Po všem tomto shrnutí nemohu z mého pohledu dojít k jinému závěru, než že si vzducholoď o havárii přímo koledovala vzýváním toho nešťastně zvoleného názvu, opakované číselné vibrace čtyřky s potenciálem náhlé a nečekané události – převratu, rozvrácení. A samozřejmě i svým charakterem, čímž míním její gigantičnost a okázalost. Tragická nehoda měla lidem otevřít oči, přimět je k přehodnocení smýšlení a postojů, i za cenu lidských životů: Podívejte se dobře, co jste stvořili! Na základě jakých pohnutek jste to stvořili! A co z toho vzniklo, k čemu to vedlo!  Poučení a prozření přicházívá často skrze bolest a utrpení ze ztráty lidských životů, protože je to zásah na nejcitlivější místo a tím i nejúčinnější.

Tomuto tragickému konci vzducholodi předcházela jiná, všem dobře známá katastrofa s fatálními následky  –  zkáza lodi Titanik. Když dosadím za písmena názvu čísla, prostým součtem dostanu č. 18! I kdybych nebrala v úvahu další jiná fakta kolem tohoto plavidla, už samotná hodnota jména stačí, aby bylo zaděláno těsto na velmi vážnou potíž. Složené č. 18 má přímo v názvu, co je zač: totiž duchovně-materiální konflikt. 18 je symbolem rozporu – symbolizuje materialismus snažící se ze všech sil zničit duchovní stránku povahu jednotky – lodi (případně člověka). Společný jmenovatel obou lodí a událostí, té vzdušné i té plavící se po moři, je, že šlo o megalomanství: největší parník světa, největší vzducholoď světa, obě luxusně zařízené jen pro bohaté. Chudším a nemajetným nic z toho nenabízely.

Titanik byl spuštěn na vodu 31. 5. 1911. 31 = 4! Ze Southamptonu vyplul 10. 4. 1912 –měsíc duben =  další 4, letopočet dává součtově opět 13 = 4). Jak už jsem říkala, 4 a 8 určují osud tak spolehlivě, až z toho někdy mrazí. Jedna každá a spolu dohromady tím víc.

Už v jiných svých článcích jsem napsala, že čísla mají na náš život a běh věcí mnohem větší vliv a dopad, než jsme stále vůbec ochotni si připustit. To věděly už starověké civilizace, které nebyly tak fanaticky závislé na rozumu a logice jako takzvaná moderní civilizace. Na rozdíl od nás měly schopnost vnitřního vhledu, znaly skryté jevy a uměly „číst“ energie, které jsou za oponou hmotného světa, pro nás neviditelné, takže oficiálně neexistující (nesmysly). Naše smůla. Kdybychom měli širší povědomí o těchto duchovních a ezoterických vazbách, byli trošku obezřetnější a nemysleli jsme si ve své lidské nadutosti, že všechno „přeperme“ svým chtěním, vysvětlíme rozumem a podepřeme hmotnými důkazy, nemusela by v mnoha případech nastávat nešťastná pojmenování, úplně zcestná data k vydání se na cestu, nevhodné volby jmen a dokonce katastrofy, zaplacené lidskými životy. To platí jak pro život na osobní úrovni, tak pro jednotky (věci).

Na tuto lidskou pýchu, neznalost a megalomanii doplatila vzducholoď stejně jako Titanik, jehož tragédii obestírají spekulace (a kdo ví, jestli jde jen o spekulace) o tom, že to byl jeden obrovský podvod krachující pojišťovací společnosti, které se „ztráta“ Titaniku náramně hodila.

Ivana Inšana PÍHOVÁ


vloženo: 14. 04. 2016

Škola numerologie Magie čísel pro začátečníky – jarní kurz

Zveme vás do tajemné říše čísel! Dvoudenní víkendový seminář, během něhož se seznámíte s povahou síly jednotlivých čísel, naučíte se základy práce s čísly, jak si spočítat datum narození, své osudové číslo, v tom všem se zorientovat a umět „přečíst“. Osvojíte si i jiné dovednosti. Poznáte, že umět zacházet s čísly a písmeny je magické, dobrodružné, vzrušující! Tištěná skripta jsou v ceně a dostanete je na kurzu. S sebou si vezměte jen dobrou náladu, chuť a odhodlání nahlédnout za oponu všednodennosti, něco k jídlu (sváču) a pití, volné, pohodlné oblečení a něco na přezují.

Těším se na setkání a společnou práci i sdílení při výsledcích, které vás v mnohém ohledu ohromí! Konkrétní místo konání kurzu včas upřesním podle počtu zájemců.

Kurzovné je 1990,- Kč se zálohou 890,- splatnou do 3. 5.2016. Slouží jako rezervace místa a je nevratná. Přihlášky pošlu zájemcům e-mailem.

Ivana Inšana Píhová, lektorka


vloženo: 2. 01. 2016

Začal rok 2016, a tak se na jeho prahu podívejme, co by z pohledu numerologie mohl být zač. Jaký by mohl být, co by mohl přinést, co vzít, v čem a proč by mohl být prospěšný a poučný. Záměrně se vyjadřuji podmiňovacím způsobem, protože stoprocentní záruka není v ničem, v žádné předpovědi, ani v numerologické analýze čísel. Můžeme mluvit o prekognici, indiciích, sklonech či tendencích, a to všechno ve vazbě na specifické povahy energií čísel, jejich vzájemný vliv.

Tak tedy 2016. Dvojka jako výraz tisíciletí je stálice, a toto místo bude ještě dlouho zaujímat. Proměnná je tedy pouze v posledním dvojčíslí, takže bude řeč hlavně o něm. Šestnáctka je v duchovním světě známá pod přízvisky: Věž, Rozbitá tvrz, Hroutící se citadela. Symbolicky je zobrazována věží či tvrze, do níž uhodil nečekaně blesk (z čistého nebe), a dolů z ní v důsledku toho padá postava, s níž se dolů řítí také koruna, symbol moci. Zároveň s tím se věž či tvrz (zdánlivě neotřesitelně pevná) mění ve zříceninu. Tolik symbolika napovídající hodně o povaze čísla 16. Náhlé, nečekané události, pád (zánik) moci, pády iluzí a proměna původní stavby v hromadu trosek.
Od šestnáctky vskutku nelze očekávat nic moc příjemného. V souvislosti s nečekanými událostmi upozorňuje význam dvojčíslí na zvláštní osudovost, za níž si můžeme dosadit nebezpečí úrazů, pádů, nehod, zmaření osobních plánů, které stavěly na domněle neotřesitelném status quo, na naivní „jistotě“ o čemkoliv. Osudovost tohoto složeného čísla stojí na iluzi a falši, že cosi může trvat věčně, že něco máme napořád. Například, žijeme ve vztahu, který už neplní nic z toho, co by měl, nenaplňuje nás, naopak nás zatěžuje. My jej však uměle udržujeme a zachováváme zdání, protože je to pohodlnější. Setrváváme ve falešné iluzi, za niž se schováváme. Šestnáctka nám ale dokáže, že něco tak neživotaschopného, bez progresivního vývoje jako je stavba vybudovaná na lži a iluzi těchto přesvědčení, nestojí za nic, a proto bude vyčleněna ze hry. Je přitom lhostejné, zda se jedná o osobní postoje, či postoje společenské, světové. Jakékoliv uspořádání lidských věcí může „úderem blesku“ vzít za své: ukáže se, co všechno byla jen nezdravá iluze, představa, lpění, vzdušné zámky, nereálné plány, nepevné vztahy. Ukazuje nám, jak iluzorní mohou být naše domnělé jistoty a představy. Staří Chaldejci říkali, že toto číslo je fatální (osudové) a varovali před tragédií způsobenou nešťastnými „náhodami“, které nás mohou zaskočit, a neschopností splnit si své sny. Kde vládne 16, tam lze očekávat pouť plnou potíží, problémů, nejistoty, ztráty postavení a jistot, neúspěchy, trápení, a také duševní napětí. Teď si možná řeknete: Pane bože, to je hrozné! Co se s tím dá dělat? A dá se vůbec něco?
Opravdu, není to šťastná vibrace, avšak záleží na úhlu pohledu. Na 16 se můžeme podívat i tak, že pokud se zhroutí něco domnělého, potom se tak děje v nějaký prospěch. Procitneme a uvidíme věci jinak. Spadnou nám růžové brýle z očí. Věci se vyjeví takové, jaké jsou. Blesk z čistého nebe nám může být prospěšný, protože smete nezdravé a zbytečné pózy, dříve či později beztak odsouzené k pádu. Vibrace 16 může být tedy i renovující, ozdravující a podporující. Dopad vibrace jde minimalizovat pečlivou přípravou všech eventualit, věnovat obezřetnou pozornost všem detailům. Nejednat zbrkle. Je to životně důležité proto, aby se zeslabila moc čísla 16 a zmírnila se možnost, že člověka znenadání zaskočí. Protože po redukci 16 dostaneme jednoduché číslo 7, je zde výzva, závazek až povinnost sedmičky: naslouchej vnitřnímu hlasu, věř své intuici a nenech ji překřičet rozumem. Vnitřní hlas nesmí být ignorován. Vnitřní hlas, toto neuchopitelné moudré vědomí, dokáže vždy včas varovat před nebezpečím. Poslouchejme jej a poslechněme.
Dalo by se říci, že pád citadely osvobozuje od věcí nepotřebných, postavených na špatných základech. Protože se vibrace č. 16 váže k pádu moci, musíme si říci, že dalším způsobem, jak zmírnit tyto vibrace je hledat a nalézat štěstí jiným způsobem, než ve vedoucích pozicích a moci (věž a koruna) – zřeknout se slávy a výsadního postavení i přílišných ambicí. Jednat ze silové pozice může být důvodem pádu.
Co z toho plyne obecně pro rok 2016? Můžeme se nadít, že nastanou mnohé krize. Budou se hroutit chatrné stavby jak v osobních životech, zejména ty vztahové, tak i vazby zosnované v širších společenstvech a komunitách, kde převládá tendence udržet si moc za každou cenu pro pocit moci jako takové. To se bude týkat také falešné víry (věrouky), jejíž podstata není založena na ryzosti ze srdce a pravdě, ale na manipulaci jako nástroji proti druhým. Můžeme očekávat pronikavé změny, rozbíjen starých rámců, hroucení tak zvaných samozřejmostí i překvapivé rozchody.
Když se díváme pozorně kolem sebe, nemůžeme nevidět sešup, jakým se svět kolem nás mění. Proces změn je nastartovaný a 16 rozhodně nebude nečinně přihlížet. Půjde až na dřeň. Opakuji, je to fatální číslo. Jeho vliv na jednotlivce i lidstvo lze přirovnat k likvidaci všeho falešného. Prostředky k tomu si moc vybírat nebude. Padni komu padni. Nejrůznější krize, politické, sociální, přírodní a jiné se budou dále prohlubovat. Svět se pořítí hlavou dolů. V takové podobě, jaký jej známe, už nejspíš nebude. Počítejme s tím, že třísky z káceného lesa budou nejspíš hodně velké a silné. Pád z věže (citadely) je lekcí z pokory. Někdy si člověk (lidstvo) holt musí narazit hlavu o zem, aby se mu v ní rozsvítilo. ROZSVÍTILO! A o tu běží. Chce se po nás, abychom prohlédli. Abychom vyřešili tento naléhavý úkol, protože reparát není možný. Máme-li se ve vývoji posunout výše, musíme odhodit faleš, klam, veškerou nepravost. Pád z věže je cestou k opravdovosti.

Součtová devítka letopočtu jako výsledné číslo říká, že nadchází dokončení cyklu. Něco se ukončuje, aby další mohlo vzejít, aby mohla vzejít kvalitnější setba. Devítka je akční číslo symbolizující odvahu a činy, představuje sílu a motivaci a vůli prosadit se. Poskytuje šanci stát se neohroženými vozataji našich životů, pokud správně uchopíme zkušenosti nabyté ze všech životních zkoušek. Cesta k pravdě je dlážděná zdoláváním překážek a ztrátami – něco za něco. Jdeme-li k pravdě, musíme odhodit lži. Za vysokou horou potom můžeme uvidět nové svítání.  A to platí pro jedince stejně jako pro národy, země, celý svět.

Inšana, numeroložka