Den, kdy se v Paříži udál teroristický útok, 13. 11. 2015, mě přiměl k následujícímu průzkumu.
13. 10. 1307: pátek – rozsáhlé zatýkání templářských rytířů ve Francii, jejich následné mučení a upalování, likvidace řádu. Tak rozsáhlá a náročná akce proti desítkám tisíc příslušníků templářských rytířů na obrovském území nemohla vzniknout ze dne na den. Musela být pečlivě naplánovaná, pokud měla klapnout tak, jak nakonec vyšla. (Pokud vás 13 zajímá, její podrobnější vliv jsem popsala v samostaném článku a najedete jej v odkazech na titulní straně tohoto webu.)
A tím to možná zdaleka (ne)začalo…
22. 11. 1963: pátek – atentát na prezidenta USA JFK, dodnes není uspokojivě vyjasněn. Prezident, který se „nehodil do krámu“, musel ze scény. Úžasný je v této souvislosti vynikající oskarový film O. Stounea JKF s Kevinem Kostnerem v titulní roli. Kromě tohoto hraného ´dokumentu´existuje řada velmi podobně výživných informací z tak zvaných alternativních zdrojů, naznačujících, že věci nejsou takové, jak jsou dosud veřejnosti předkládané jako jediná pravda.
17. 11. 1989: pátek – brutálně potlačená manifestace studentů, tzv. Sametové revoluce. Dnes, dávno po tomto dejinném mezníku, teprve vychází najevo, že vše bylo naplánováno a připraveno. Skončila jedna éra, začala jiná, převratem! Přímo a promyšleně navázané na události ze 17. 11. 1939, přenesená, a pro stejné účely zacílená energie.
11. 9. 2001: pátek – tzv. teroristický útok na WTC, v podstatě totéž, co u vraždy JFK – rozpor mezi tzv. oficiální vládní verzí události a mezi neoficiálními zjišťováními, která snášejí nemálo podezřelých okolností nasvědčujících, že šlo o naplánované spiknutí nejvyšších vládních špiček USA včetně zpravodajských služeb.
13. 11. 2015: pátek – útoky v Paříži
Nelze nevidět jeden a tentýž rukopis.
Všechny události spojuje násilná akce. V případě dat začínajích 13 bylo evidentně využito kolektivního povědomí o zhoubné třináctce a strachu z ní, který se s ní staletí vleče.
Shody dnů, pokaždé pátek! Dala jsem si tu práci, a ověřila to! Proč zrovna pátek? Nevím, jen tuším, že to nějaký význam musí mít, proč by se jinak pátek tak často opakoval? Může to být součást strategie. Takový souběh však naprosto vylučuje náhodu. V jednotlivých datech útoků či likvidací /převratů/ je využito kombinace výrazně silových a mocenských čísel, např: 13 = je přímo symbolem rozvrácení, udává nový směr a vzor. Anarchie, bouře, reformy, zvraty, tím vším umí být č. 13.Ve starověku se o 13 říkalo: kdo pochopí, jak používat č. 13, bude obdarován mocí a převahou. Asi ne z legrace pracovali s čísly – numerologií a kabalou, pohlaváři nacistické říše, kteří měli pro tyto nauky zvláštní oddělení.
13 v spojení s č. 11 tvoří kombinaci energií dramatické razance pro prosazení a uskutečnění záměru a jasně se počítá z chaosem, zmatkem, panikou, které nečekaná událost použitím těchto sil způsobí!
Č. 11 je „silou všech Sluncí“, mečem s dvojitým břitem, prostě obrovská Síla a zdroj energie! S každou silou se dá zacházet dvojím způsobem: použít ji pro dobré a prospěšné, nebo ji zneužít proti někomu – něčemu, a přitom ve prospěch jiných – „zasvěcených“ elit (při zneužití se projeví její negativní působení = tyranie, pýcha, nesnášenlivost).
Podobně: 22. 11. Dvě mistrovská čísla spolu v jednom šiku, znásobená energie č. 2 a 1 a jejich zacílení. Dohromady 33! Další mistrovské číslo. 33 je zednářských stupňů…Je to něco jako skrytý, zašifrovaný podpis a vzkaz. Kdosi za dveřmi, ve stínu, kam není vidět, pracuje vědomě se znalostmi, které v učebnicích nenajdete. Může jít o židovskou kabalu či jiné hermetické vědění.
„Slovo a číslo jsou klíčem k tajemství,“ řekl Jan Blažej Santini, stavitel, významný český barokní architekt italského původu. Proslavil se svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Viz Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Tento kostel je jedno velké číselné tajemství!
Třeba by se shod našlo ještě víc, ale myslím si, že tahle snůška k zamyšlení nad podezřelou shodou okolností postačuje.

Inšana

V sekci nabízených služeb se můžete po rozkliknuti Numerologie podívat na novou stránku Numeroterapie a seznámit se s tím, co napovídá její název: terapie čísly.
Je to můj čerstvý přírůstek do rodiny, autorská terapeutická metoda slučující znalosti povahy síly a významů čísel, jejich působení a vzájemné interakce, se zkušenostmi alternativních psychoterapeutických metod. Jednoduše řečeno: snoubí se v něm či prolínají nejúčinnější prvky z těchto disciplín. Tím se numerologický rozbor a jeho výklad posunul nad svůj rámec a vznikl nový terapeutický přístup.
Více naleznete nové stránce, kde uvidíte i konkrétní příklad – zkrácený příběh jedné takové numeroterapie.
Inšana

Nemohu si pomoci, musím se ještě jednou tímto článkem vrátit k volbě jména pro děcko.

Do numerologické poradny za mnou přišla nastávající babička s prosbou a pověřením od své dcery, abych „překontrolovala“, jestli výběr jména pro děti (dcera očekává dvojčata, děvče a chlapce), je správný. A že tatínek by chtěl, aby se chlapec jmenoval po něm Radim, kdežto nastávající maminka by chtěla Šimona. Chtěla není úplně přesné: podle barvitého líčení babičky si tohle jméno zvolil sám chlapeček a jeho maminka intuitivně zprávu od děťátka zachytila. A doma je v tu ránu na stole problém, porod se blíží a rodiče se nemohou dohodnout, jak se jejich klučík bude jmenovat.
Dozvěděla jsem se, že Radim je rodové jméno po mužské linii, otec dvojčat je jeho třetím nositelem. To znamená, že vibrace – energetický náboj jména plus příjmení, se stále nezměněn kopíruje. Nyní by měla tato kopie přejít na dalšího potomka. Udělala jsem jmenný rozbor, aby bylo patrné, co se stále dokola opakovaně přenáší.
Volba jména dítěte je zodpovědný akt, protože tak zvaně křestním jménem dávají rodiče dítěti do vínku – řekněme – jeho povahu, prvotní energii, příjmením dědí potomek genetickou a osudovou zátěž rodu. Znovu připomínám, že jméno ovlivňuje celý život, jak vystihuje latinské Nomen is omen – Jméno je osud. Rodiče by proto neměli bezmyšlenkovitě a jaksi automaticky bez námahy sáhnout po rodovém jménu. Naopak, měli by kreativně a vědomě (!) volbu uvážit. Jak k tomu miminko přijde, že mu na startu do života přifaří dvakrát, třikrát, čtyřikrát stejný vzorec osudu? Stejné zátěže, povahu, stejná problémová či riziková čísla, čímž mu do života budou přicházet stejné či velmi podobné zátěžové a rizikové situace, fyzické i psychické potíže, povahové sklony. Potom se rodiče podivují, proč je jejich dítě takové či makové, proč se chová a projevuje tak a ne jinak, a tak dále.
Dítě na tom nenese pražádný podíl, rodiče. Jste to vy, kdo z ješitnosti, pohodlnosti, zvyku podobnému železné košili a nevědomosti tvoříte podloží života vašeho potomka. Proto mluvím o zodpovědném přístupu. Přeci chcete pro své dítě to nejlepší. Pak sem ovšem nepatří prosazování osobních egoistických postojů jako je ješitnost = dítě se bude jmenovat po mně a basta fidli, protože se tak jmenuje i můj táta a jmenoval se tak i jeho táta. Případně u dcer totéž z matčiny linie. To však bývá mnohem méně časté. Většinou tento přístup preferují otcové. Ženy matky mívají tendence vyhovět, aby měly doma klid. Oba přístupy jsou úplně nanic a naplňují požadavky dospělých bez ohledu na to, že ten, kdo s tím potom bude muset žít, je nebohé děcko, jež se bude muset v životě utkávat s energiemi, které mu někdo nevědomostí přisoudil.
Moje rada a závěr z toho zní: dejte svému dítěti šanci vymanit se z rodového sevření. Nebude přece o nic méně vaším dítětem, když mu dáte jiné křestní jméno. Myslete více na ně než na sebe.

Inšana

Svého času jsem se dostala ke klientovi, kolem něhož, a posléze i mně, se vyrojilo celé hejno nápadných shod čísel, jmen a názvů. Podívejte se na tu podivuhodnou šarádu Vesmíru s čísly 22 a 4.

Člověk, který mě k němu přivedl, je narozený 22. dne v měsíci (22 = 4). Číslo domu, v němž klient bydlí, je 22, k tomu ve 4. patře. To už je hodně výrazná indicie ke střehu, a tak když jsem tuhle informaci obdržela, abych vůbec věděla, kam za ním jet, stříhala jsem ušima jako rys, který se bedlivě rozhlíží a zkoumá terén. O něco tady jde, o tom není pochyb.

V té době jsem se právě hodně zabývala vlastní rodinou, zaměřenou na rodovou linii mých mužských předků. Na místě mě pak zasáhly další informace. Pán se jmenoval Jiří stejně jako můj táta. Ulice nesla název Československých legií. Můj děda byl legionář. Pán je (stejně jako zprostředkovatel) narozený 22 dne v měsíci, avšak ve slunečním znamení Kozoroh, v němž mám já descendent. Planetární vládce Kozoroha je Saturn a patří k němu číslo 8. Osmička má těsnou osobní vazbu ke mně, tak těsnou, jako má k číslu 4 a samozřejmě naopak, číslo 4 k osmičce. Obě spolu vymezují osud a cestu. Mezi oběma čísly existuje mysteriózní vztah.

Říkám si v duchu, co z toho ještě vzejde? K čemu tohle všechno vede? Později, prvního dne mojí návštěvy, mi tento člověk řekl, že jeho někdejší ošetřující lékař sloužil jako závodní doktor na letišti. Můj táta byl kdysi vojenský pilot na stejném letišti…Zůstala jsem ohromena. Tohle prostě nevymyslíte.

Tak co jsem přišla najít, objevit, ozřejmit si, naučit se, pochopit, jaké  dvě a dvě jsem si měla dát dohromady? Ze všech nabytých poznatků během mnoha měsíců práce s tímto člověkem zmíním jenom jeden, který je obecně platný. Ne že bych byla lakomec, který se nechce podělit. Jenže ta ostatní jsou příliš osobní, tak proto. Díky nim jsem do té naší mužské rodové linie mohla nahlédnout pod jiným úhlem pohledu a pracovat s tím jinak než dosud. Dodnes říkám, díky Bohu za tu příležitost.

Takže, viděla jsem vzorec fungujícího otce. Tátu, který byl své dceři odmala tím, čím táta být má: její záštitou. Člověkem, jemuž může absolutně důvěřovat a na jehož slovo se může spolehnout. Byl v té své roli pevně usazený, což mělo naprosto nepřehlédnutelný vliv na její zdravé sebevědomí a zdravou míru umět se prosadit. Táta, který si svou princeznu piplal, pyšnil se jí a byl na ni hrdý. Uměl ji pochválit, povzbudit. Jeho otcovský vliv působil i na mně, musím říct, že po určitou dobu jakýmsi uklidňujícím způsobem. Já jsem o svého tátu přišla. Zemřel, když mi bylo 14 let, takže tohle byla pro mě po několik desítek let neznámá v rovnici.

S jeho dcerou jsme se samozřejmě taky poznaly. Měla jsem tak příklad před sebou jako na talíři.

Pan „kozoroh“ mě taky sem tam proškolil, abych si ozřejmila, jak pevně si v některých věcech stojím v kramflekách. Například mě pozval na oběd. Uvařil ho sám, což svědčí o tom, že se opravdu dostal do formy a ze svého počátečního útlumu a postoje vzdávám to, už tady nebudu, se vymanil. Když jsme skončili práci, následoval zhruba takovýto dialog.

„Co myslíte, mám tu šťávu z masa zahustit jíškou, nebo jenom moukou? Jak to děláte vy?“

„Já jíšku vůbec nepoužívám,“ odpovídám,“ jen trochu mouky.“

„Tak já to tak udělám, aby vám to chutnalo. Poobědváte se mnou?“

„Ne, to ne, děkuju, jste hodný. Mám doma vařeno.“

„Tak si to schováte k večeři a …nebo vy krůtu nejíte?“

„Ale ano, jím, mám ji ráda, ale myslím si, že jsem tady s vámi kvůli práci a ne abych tady obědvala.“

Hned mě ta slova zamrzela. Jenže už byla venku, zpátky jsem je vzít nemohla. Připravil krůtu s bramborem a moc mu záleželo na tom, abych ochutnala a pochválila mu to.

Otočil se na mě od kuchyňské linky, pokáral mě pohledem a řekl:

„Takhle to nesmíte brát!“

„A jak bych to měla brát?“

„Třeba tak, že je to z lásky, že vás rád pohostím, protože si vážím toho, co pro mne děláte.“

A byla jsem v troubě, totálně zaskočená. Vidíš, vidíš, máš ještě trhliny v e schopnosti přijímat, táhlo mi hlavou.

„Tak fajn, zůstanu ráda, děkuju,“ snažila jsem se napravit fopa. Mrzelo by mě, kdybych mu zkazila radost.

V souvislosti s čísly 22 a 4 vzpomenu ještě na mého chlupatého a milovaného kamaráda Garba. Brala jsem si ho z městského útulku v roce 2008. Narodil se 22. 8. 2001. Čtyřka a osmička vymezují cestu osudu. Moc pro mne tenhle „kapitán ve výslužbě“ znamenal. Víc, než jsem tušila, dokud žil. Ukázalo se to v plné nahotě až když jsem se s ním musela rozloučit, a to bylo 4. 2. 2013. Tuhle událost najdete popsanou mezi ostatními příběhy.

No a co říci na závěr? Nikde se neocitáme náhodou. Náhoda je pohodlná výmluva užívaná ze zvyku nevědomosti, jakýsi oslí můstek všude tam, kde si lidé nevědí rady a netuší nic o synchronicitě Vesmíru a o hlubším smyslu dějů.

Inšana

Ráda bych vás požádala o jednu radu, byla bych vám za ni moc vděčná. Chci se zeptat na váš názor ohledně narození dítěte. Je z hlediska numerologie lepší pro narození miminka rok 2015 nebo 2016? Dlouhou dobu jsem měla za to, že je lepší rok 2016, protože celkový součet je 9 (což je lepší než 8), ale pak jsem si někde přečetla, že je tam ta 16, která není moc dobrá. Nevím, co je lepší, proto vás prosím o radu.

Anna P.

Odpověď:

Jak se to tedy má s těmi letopočty pro případné narození děťátka?

Letošní rok 2015 dává součtovouu 8, to znamená letopočet nese saturnovský vliv. Saturn je zkoušející, přísný profesor, který nic nikomu neodpustí, klidně pošle člověka opakovaně k reparátu z určitých znalostí a dovedností. Zároveň však umí hodně a hojně obdarovávat, a to po zásluze za plněné úkoly a překonání překážek i vynaloženou kázeň a trpělivost při „nutném zdržovanání“ na cestě, které učí odpovědnosti a vytrvalosti. 8 je symbolem obrovské dynamické síly. Zjevuje tajemství: smrt je zrození a zrození je smrt. Počátky a konce, konce a počátky. Její tvar symbolizuje nekonečno, učení a řád. Učí nás porozumění velkým kosmickým zákonům, síle koloběhů a cyklů.

Rok 2016, součtová 9, je pod marsovským vlivem, bojovným a odvážným duchem. Znamená usilování (boj) o existenci, ale také dovršení všeho, uzavření etap. Devítka v sobě spojuje instinktivní jednání a tvůrčí inspiraci, které se snoubí a plodí sílu energetické působnosti, sílu pohybu. Přesto, kdybych měla posuzovat jenom poslední dvojčíslí, tj. č. 16, pak bych se ji raději vyvarovala jako čísla nechvalně proslulého zvláštní osudovostí, skrytými nebezpečími úrazů a zmaření osobních plánů.

Další rok 2017 dává součtovou 10, to znamená je pod vlivem č. 1 a tudíž Slunce a k tomu ještě síly vnitřních darů, zde symbolizovaných nulou. Desítka je číslo moci tvořit i bořit, dle výběru a přístupu. Všechno spojené s 10 je samourčující,  každá myšlenka, každý čin. Představuje sílu vyššího Já. Kromě toho je v posledním dvojčíslí tohoto letopočtu beztak schovaná 8, která vždy poukazuje na osudovost, neboť je za ní skryt (viz výše) velký kosmický zákon. Kdybych ale měla vzít na zřetel opět jen poslední dvojčíslí, to znamená složené číslo 17, musela bych dodat, že jde o  duchovní číslo zvané Mágova hvězda. Mimo jiné aspekty symbolizuje, že člověk k ní vztažený povstane na duchu po všech přestálých strastech a těžkostech s nabytou schopností překonat překážky ve vztazích i kariéře s právem usednout ke stolu Mistrů. Zanechá po sobě nesmrtelné dílo.

Rok 2018 dává další složené číslo 11 , mistrovské číslo znamenající sílu dvojmocného Slunce, vlastně je to  symbol, přímo esence, duchovní síly všech Sluncí, duchu světla, duchu ohně. Působí jako zvýšená oktáva nebo také vyšší bytost. V 11 je skrytá Luna (č. 2), tudíž síla a protisíla, neboť 11 jako princip dvou jedniček je otcovská, sluneční síla, dvojka je síla lunární, ženská. Složené číslo 18 jako takové není příliš příznivé, spíše naopak. V numerologii symbolizuje duchovně-materiální konflikt. Reprezentuje osobu či jednotku spojenou s trpkými spory v rámci rodiny, s válkami, společenskými zvraty a revolucí. Varuje před zradou a klamem přátel i nepřátel a před živelnými pohromami. Pokud je dnem narození člověka v jakémkoliv měsíci, pak to znamená, že si sám mezi inkarnacemi vybral na úrovni Vyššího Já tento kanál pro své narození jako nejtěžší zkoušku kvality duše.
Teprve až rok 2019 = 12 = 3 je rokem, který bych si já osobně zvolila. Jde o rok  Jupitera, tj. štěstí a obětavost, přátelskost, výmluvnost, citovost, smysl pro spravedlnost a svobodu,  abych jmenovala alespoň některé vlastnosti z povahy čísla 3. Ale ani tady není kouře bez ohně, je vždy něco za něco. Nemůžeme přehlédnout složené č.12, jež říká něco o obětování a oběti. Když něco chceš, musíš něco dát, něco podstoupit, něčeho se zříct, abys získal.

Shrnuto a podtrženo: z hlediska letopočtu se jeví jako nejlepší pro narození miminka tento poslední letopočet 2019.
V rámci objektivit je třeba říct, že nemůžeme s letopočtem zacházet jako s jediným směrodatným hlediskem. Mnohem podstatnější pro osobnost jsou den a měsíc narození a dále pak ascendent (astrologicky) jako kanál, brána duše, který bývá mnohem důležitější pro člověka, než samotné datum narození. Jsou věci, do kterých by člověk zasahovat neměl a nemá. Duše dítěte si sama zvolí pro sebe nejlepší a nejoptimálnější podmínky pro svůj růst a úkoly, které tady má vykonat. Nyní, v této době, se inkarnují vyspělé duše, které vědomě přicházejí vykonat velké dílo: pomoci lidem otevřít svá srdce a pomoci s přesunem do vyšších oktáv existence celému lidstvu a planetě Zemi. Tudíž já osobně bych až tak moc neřešila letopočet. Dítě má být počato z lásky a proto, že je vítáno a chtěno a bude milováno. To je nejvíc, co mu můžete jako rodiče do vínku dát. Nechala bych to na přírodě, na vyšším duchu. Víte, říká se taková hádanka: Čemu se prý bůh nejvíc směje? Tomu, když vidí, jak lidé plánují. To je výstižně, nemyslíte?
Moje rada jako životem zkušené ženy a matky dvou dětí: nechte to plynout, ono si to řešení najde samo. Pokud dítě chcete, tak konejte, jak třeba a neohlížejte se na nic. Dítě není cesta na dovolenou nebo stavba domu, aby se dalo takto naplánovat. Řekne si, až bude chtít přijít a až jeho rodiče budou připraveni ho přijmout. Vše má svůj čas.

Inšana