vloženo: 3. 05. 2020

Na téma tajuplnosti čísel byla napsána spousta knih. Čísly a jejich významem se zabývaly už starověké civilizace, mnohé z nich měly propracovanou velmi sofistikovanou metodu o vztahu a významu čísel k vesmíru, hvězdám, stavbám, potažmo ke všemu, co lidé tvořili, co vzešlo z jejich ducha. Lidé ke všemu potřebovali čísla, matematika, geometrie, astronomie, astrologie, architektura, botanika, biologie, medicína, všechny obory a řada dalších mimo ty vyjmenované vlastně stojí na číslech, jejich poměrech vůči sobě, kombinacích, permutacích, vzájemné slučitelnosti, dělitelnosti, násobkům, čili vztahům. A tak dále. Podle mnohých zdrojů byla čísla objektem zájmu lidí odjakživa, což mimo jiné dokládají mnohé prehistorické nálezy. Člověk zkrátka potřeboval počítat, aby věděl, aby měl přehled, aby porozuměl.

Autor knížky Posvátné číslo a původ civilizace Richard Heath například uvádí, že pokud se podíváme na čísla starověkým pohledem, – tedy jako na určitou energii světa – je to právě vzorec prvočísel a (ne) prvočísel v rámci kontinuity celých čísel, který určuje jakýsi hlavní řídící program světa i úlohu každého jednotlivého síla jako jeho části.

S pojmem energie (vibrace) čísel pracuje i prastará nauka numerologie. Kdo byl zasvěcen do hloubky jejích tajů, a nejen jejích, býval vázán mlčenlivostí z bezpečnostních důvodů, protože lidé mají snad nějakou vrozenou agresivní vlastnost všechno a všeho zneužít či použít výhradě k sobeckým cílům proti těm ostatním. Znalosti byly a jsou vždycky největší mocí. Proto bývaly, a jsou stále, nemyslete si, že ne, skrývané a chráněné uvnitř nepočetných komunit.

Moc, jak známo a vidno denně, lze zneužít.

Podívejme se například,  jak na číslo osm, potažmo sedmnáct, pohlíželi lidé nejrůznějších filozofických směrů a učení.

V buddhistické tradici existuje osm šťastných znamení, osm radostí lidské existence, v Tarotu je karta s číslem sedmnáct (8) šťastnou kartou naděje a budoucího štěstí. Číňané věřili, že osmička je projevem celku, materializací všech možností a náznakem štěstí- téměř identický význam má opět karta Hvězda s číslem 17. V taoismu je osmička taktéž číslem všech projevených možností ve světě jevů, Taoisté znají osm taoistických géniu čili nesmrtelných. Osmička v našem pojetí numerologie skrývá – mimo jiné – nekonečnost a princip neustálé obnovy – koloběhu života ve smyslu: život = smrt = život.  Japonsko má na nebesích osm bohů. Hermetismus měl osmičku za magické číslo Hermovo (Hermes Trismegistos =  významově trojnásobně silný – mocný). V hinduismu je 8×8 řádem nebeského světa nastoleného na Zemi, což je velice blízké numerologickému znovuzískanému ráji skrytém v čísle sedmnáct. V I ťingu je osmička spojením vody a země, což může být velice životodárné a život probouzející spojení.

V pythagorovské teorii čísel je osmička, čili v přeneseném smyslu i sedmnáctka, jedním z čísel geometrické posloupnosti, tvořící kosmickou harmonii. A když už jsem u těch pythagorejců. Pythagorovým krédem, tudíž i jeho žákům a pokračovatelům, bylo toto krédo: „Všechno rovná se číslu.“ Pythagorejci mínili, že Kosmos je utvářen harmonií čísel, nebo že věci vznikají napodobováním čísel. Orfeus prý prohlásil, že: „Věčná bytost čísla je počátkem, který vše vymýšlí předem –  původ nebeské oblohy, země a mezi tím ležící přírody.“ Lze najít i prameny tvrdící, že Pythagoras pečlivě chránil nějaké tajemství. Podobě také Nikola Tesla, nakonec se to ví i o Albertu Einsteinovi, který své poslední objevy  a výpočty spálil, než aby je po sobě zanechal napospas nepovolaným lidem! Ať spálil cokoliv převratného, věděl dobře, že opicím do rukou zapalovač nepatří!!! Čím samozřejmě mínil nedospělé, hloupé, zaslepené a egoistické lidstvo.

Ve vynikajících knížkách našeho českého badatele a spisovatele Jiřího Wojnara (osobně ho považuji za českého Da“nikena, ba přímo za jeho ještě o něco víc než následovníka), je celá plejáda odkazů na čísla, i když nejsou tak docela primárním tématem jeho knížek, hodně se k nim vrací často v překvapivé podobě a souvislostech. I on zastává názor, že čísla nejsou jen jakousi směsicí tvarovaných čar a křivek. V jednom  dílu jeho Bestseleru v kameni jsem se dočetla, že Pythagorejci využívali čísla k vyjádření kvantit jen okrajově. Pojem množství, vyjádřený čísly, pro ně nebyl prvořadý, i když čísla samozřejmě používali i za tímto účelem, ale: čísla jim sloužila především ke znázornění kvality struktur duchovního i materiálního světa. A v tom je zásadní rozdíl, píše Jiří Wojnar. Zatímco pro nás jsou čísla pouze pomůckou sloužící k vyjádření množství a porovnávání veličin,  v učení pythagorejců DEFINUJÍ STAV!    

Co byste například řekli na tento příklad? Skrytý význam definování stavu z něj přímo čiší.

Trojka v životě Bismarkově

Nejprve odpověď na otázku, kdo byl Bismark? Jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století (německy psáno Bismarck), budovatel sjednocení Německa, první ministr Pruska a první v řadě německých kancléřů. Byla po něm pojmenovaná německá bitevní loď za II. světové války.

„Trojka v jeho životě hrála velikou úlohu. Ve svém rodinném erbu má Bismark heslo: In trinitate robur, tři lístky jetelinové a tři lístky dubové; jeho karikaturu malují s třemi vlasy; má tři děti, tři statky. Je doktorem tří fakult, vedl tři války, třikrát uzavřel mír, zprostředkoval tři schůzky císařů a uzavřel Trojspolek, musel vydržet se třemi politickými stranami – konzervativci, národními liberály a ultramontány. Sloužil třem německým císařům a po celý život bojoval za tři myšlenky: pruskou, německou a myšlenku světového míru.“

Uveřejněno v Opavském Týdeníku 23. 8. 1890.

Bismark se narodil se 1. 4. 1815, den a měsíc součtem dají pětku, letopočet 25, což je sedmička, součtem pětky a sedmičky dojdeme k číslu 12, po vykrácení dostaneme trojku! Dnes bychom řekli, že jeho osudovým číslem byla trojka! Nedivím se, že byl takový vzdělanec (tři fakulty), stratég také asi úspěšný, když vyhrál tři války a třikrát dokázal uzavřít mír, což svědčí o jeho vyjednávacích schopnostech, výmluvnosti a pohotovosti. To všechno se do trojky hodí jako ventil na Pappinův hrnec. Tak to byl jeden z příkladů nahlédnutí tak trošku pod pokličku.

Skvělá zpráva. České slovo ABECEDA, jejíž znalost je základním kamenem ke vzdělanosti, má hodnotu 21 (!), potažmo 3!  Číslo 21 =tři nádherné mystické sedmičky, nádherný příklad dynamiky a růstu skrytého čísla 3. Český jazyk má mnoho slov a názvů a jmen, která byla skvěle zvolena nejspíše na vyšší úrovni bytí (vědomí) autora – autorů! Například Vltava, taktéž 21/3! Tyhle věci vůbec nejsou podružné či zanedbatelné, jak by se leckdo mohl z nevědomosti domnívat. Naopak, jsou velice důležité. Zejména tehdy, když označují věci pro národ a jeho ducha velmi podstatné, tehdy získávají ještě více na síle. stejně tak, když se názvy opakují!

Příkladů zneužití čísel, znalosti o jejich energetickém potenciálu a co vznikne vzájemným kombinováním některých z nich, je ovšem také bezpočet. Žel bohu, jsou to příklady alarmující, protože se za nimi skrývá ničivý úmysl, a čísla jsou k tomu zneužita jako jakási nálož určená k výbuchu, v současnost přečasto také k vyvolání strachu a nenávisti.

O takových příkladech raději mluvit nebudeme – jde z nich děs a někomu by mohly posloužit jako návod k nějaké šílenosti. Šlo mi o něco jiného; chtěla jsem nasměrovat vaše oči a vnímání po povrch věcí, které máte denně na očích. Je to jenom taková malá ochutnávka z velkého dortu.

Moudrost čísel a jejich význam je stejný jako význam slov. Jedno je totiž obsahem druhého.

Inšana

vloženo: 3. 05. 2020

Asi jako leckdo z vás, využila jsem nucené přestávky v práci k úklidu všeho možného, včetně uspořádání věcí ve svém archivu, jeho zjednodušení a přehlednosti. A ejhle, mezi svými poklady jsem našla výpisky a výstřižky o geniálním architektovi italsko – českého původu Janu Blažeji Santinim-Aichlovi. Ne že bych o nich nevěděla, ale běžně je do ruky neberu, i když musím říci, že Santini je z pohledu numeroložky můj favorit. A taky proto, že mám ráda tajemno, které inspiruje k přemýšlení a hledání i takzvaně mezioborových souvislostí. Jsem proto zajedno s vyjádřením, že skrytá věc je mnohdy víc než křičená pravda. To není moje myšlenka, tu jsem si vypůjčila.

Zkrátka v tu chvíli jsem pocítila, že je to báječná příhra k napsání článku na téma tajemství čísel, neboť právě Jan Blažej Santini s nimi měl při realizaci zakázek hodně co do činění. Ne nadarmo jsou jeho činnost a výsledky práce stále středem neutuchající pozornosti a zájmu jak odborníků, tak i laické veřejnosti. Všechny láká ´skryté tajemství´vetknuté do kamene. Pozoruhodný charakter vnějších tvarů objektů i zvláštnosti využití vnitřních prostorů stejně jako odvážná technická řešení jsou tak charakteristická pro Santiniho klášterní komplexy, chrámy, kaple, kostely, malé i velké palácové stavby, na nichž se svérázným způsobem tento velikán barokně gotických staveb a přestaveb podepsal.

Ve všech Santiniho stavbách jsou skryté taje, jakoby psané jeho vlastním jazykem, o němž tak poutavě píše Miloš Urban v knížce Santiniho jazyk. Ví se, že geniální umělec Santini uplatňoval svoje hluboké znalosti matematiky, geometrie, numerologie, užíval znalosti židovské kabaly, křesťanskou mystiku a do všeho vetkl silné smyslové i duchovní naplnění prožitků.

Mezi všemi jeho stavbami – všechny by stály za samostatnou zmínku – leč je jich tolik, že jako s příkladem si nyní vystačíme s jedinou, patrně tou nejznámější stavbou vrcholné barokní gotiky; poutním kostelem Zelená Hora nedaleko Žďáru nad Sázavou.

Veřejně přístupné prameny informací popisují konstrukci kostela takto: vychází z geometrie kruhu, přičemž mnohonásobně opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce. Santini používal určitých číslic, majících ikonografický význam. V jeho stavbách se objevují čísla tři, pět, šest, sedm, dvanáct apod. Na zelené Hoře dominuje pětka a vedle ní ještě trojka, která je bezesporu odkazem na svatou boží trojici- otce, syna, Ducha svatého, jinak řečeno představuje trojjedinost člověka – tělo, duši a ducha. Trojka má mezi čísly zásadní význam, představuje univerzální vesmírný (kosmický kód), neboli princip (základní kámen) všeho stvoření. Tři body lze spojit do rovnostranného trojúhelníku, tři body, kolem nichž lze opsat tři soustředné kružnice a „uzavřít“ je rovněž trojúhelníkem.

Dále máme na Zelené Hoře co dělat se šestkou, ta zase nejspíš odkazuje k mariánskému kultu (Panně Marii). Patrně o tom netřeba pochybovat, neboť číslo 6 náleží k planetě Venuši. Co může zřetelněji vystihovat ženský princip.

V popisu poutního kostela se také dozvíme, že je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy. Po jeho obvodu se střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných. V interiéru kostela je kolem hlavního oltáře umístěno pět andělů. Tři z nich nesou kouli (nebeskou klenbu) ozdobenou opět pěti hvězdami! Kolem kostela je vybudován na půdorysu složeném z deseti úseků kružnic prstenec ambitů (krytých ochozů) a ten je pročleněn pěti pětiúhelnými kaplemi a pěti branami! Magická symbolika čísla pět je provokující. Její výskyt na jedné jediné stavbě lze nahlížet – mimo již řečené, i jinak. Podívejme se, jak by to také šlo.

Pětka je v numerologii číslem komunikace a přirozené inteligence. Pětka náleží k planetě Merkur (poslovi zpráv!). Kostel je zasvěcen – je zde vzdáván hold – sv. Janu Nepomuckému, jehož nařídil (podle pověsti ) král Václav IV. mučit, aby Jan Nepomucký prozradil zpovědní tajemství královny Žofie, jejímž byl Nepomucký zpovědníkem. Jestli král Václav IV. snad na tento vztah žárlil či se domníval, že královna Žofie na něho svěřuje ve zpovědnici nepěkné věci, či jakou jinou pohnutkou byl veden k rozkazu mučení Nepomuckého, se už asi nedozvíme. Jisté je, že Nepomucký mučen byl, byl mu vyříznut jazyk (!) a poté shozen do Vltavy. Zpovědní tajemství neprozradil. Udržel JAZYK ZA ZUBY. Ten byl (údajně) později mezi jeho ostatky nalezen zcela neporušený!

Nás však zajímá, jak to všechno souvisí. Bez jazyku bychom nemohli komunikovat! Mohli bychom tedy říci, že jazyk jak v pravém, tak v přeneseném významu je pro komunikaci nezbytný. Komunikaci v numerologii symbolizuje číslo pět. V kostele tedy můžeme spatřovat hold mlčenlivosti slibu zpovědníka. Stejně jako na jiných stavbách použil Santini k budování prostoru světla. Vycházel přitom z barokní interpretace světla jako symbolu boží přítomnosti. Světla jako komunikace s bohem?! Je i v tomto jinotajném aspektu poukaz na jakousi vyšší sílu (univerzální), v níž Santini věřil (bezesporu) a věděl?

Máme po ruce ještě další číselnou nepřehlédnutelnou zajímavůstku. Jan Blažej Santini se narodil 3. 2. 1677, tedy ve slunečním znamení Vodnáře. A vskutku, byl to veliký vizionář s ohromující představivostí, viděl daleko a vysoko. Píše se o něm, že překročil horizont své doby! Den a měsíc jeho data narození nám dají číslo pět! Svojí vnitřní karmou tedy vibračně tíhl k energii pětky (!), která dále vyjadřuje symboliku pohybu, všestrannost a vyjadřování (jehož formy mohou být, kromě psaní a mluvení různé, například řeč  – jazyk skrytá(ý) v kameni…Je to vpravdě  fascinující!

Součtem letopočtu Santiniho narození dojdeme k číslu 21, následným součtem dostaneme číslo 3. Jedenadvacítka je Korunou mágů, v jiném systému Svět. Bez ohledu na systémy představuje 21 úspěchy v materiální i spirituální oblasti, je symbolem dosažení cíle, celku a sjednocení s Božím Duchem, se Stvořitelem. Vystihuje jakousi syntézu úspěšného životního působení.

Trojka pak symbolizuje toto sjednocení – jak už jsem uvedla výše, všech složek jednoty (chcete-li trojjediného boha). I člověk je nositelem této trojjedinosti, úplnonsti. Máme tělo, duši i ducha. Jan Blažej Santini svůj veliký dar talentu a na „tělo mu ušitý“ vesmírný kód narození promítl do světa ve svých dílech rukopisem – vyjádřením (!) ryze osobitým a proto ojedinělým!

Santini měl obrovský potenciál architektonické a tvůrčí potence. Od začátku svého působení pracoval pro významné klienty a byl u zákazníků velmi uznávaný, vážený a obdivovaný.

Není divu. Zanechal po sobě dílo nemající v Evropě obdoby. A spousty šifer, které ještě čekají na své vyluštění, rozuměj poselství. Slova a čísla jsou klíčem k tajemství. Tahle věta naprosto vystihuje Santiniho díla.

Inšana

vloženo: 11. 03. 2020

Vybrala jsem z numerologické poradny tento podnětný příspěvek.

„Vždycky jsem si myslela, že jsem na základě horoskopu pod vlivem planety Saturn, ale když přihlížím k numerologickému rozboru osobnosti, tak to vypadá, že je to spíš Uran (dle data narození) anebo Merkur (dle roku narození). Takže Saturn tam roli vůbec nehraje?

Nechápu ten rozdíl mezi horoskopem a numerologií. Respektive nerozumím zcela, k čemu spíše přihlédnout, jestli mi rozumíš. Zdali je to k mému znamení jako takovému (Saturn), či spíše na ten konkrétní den, kdy jsem se narodila.

Odpusť mi, prosím, že se Tě na to ptám, ale tyto planety jsou natolik rozdílné, že mi to prostě nedá.“

Tolik citace z dopisu Lucie.

Není co odpouštět, naopak, otázky jsou vítané. Kdo se neptá, nic se nedozví.

Pojďme tedy prozkoumat toto zadání.

Narození: 4. 1. 1980 ve slunečním znamení Kozoroh, jemuž vládne Saturn. K této planetě je přiřazeno číslo 8. 

Saturn zde hraje podstatnou roli; jak by mohl nehrát, když vládne Kozorohům? Z titulu slunečního znamení je tedy Lucie dítě Saturna a čísla 8, což je číslo osudu, chcete-li jiný výraz pro karmu. Den jejího narození je 4, která patří k Uranu, což je zcela opačná síla k Saturnu.

Mezi čtyřkou a osmičkou je mysteriózní vztah stejně tak jako mezi – podle legendy – planetami Uranem a Saturnem. Legenda hovoří o jejich „vzájemném vyřizování si účtů.“ Obě čísla k sobě mají magnetickou přitažlivost, vazbu jako dvojčata, jedno bez druhého se nevyskytuje a symbolizují určité napětí –  obě čísla mezi sebou také jakoby „soupeří“. Co Uran (4) boří, likviduje ve jménu postupu, pokroku a nastolení místa pro nové věci a systémy, Saturn (8) vyvažuje padni komu padni, ať to stojí, co to stojí. Saturn a číslo 8 zde představují osudovou předurčenost. Když Uran (4) boří a smetá z cesty už vyžilé, nefunkční a neperspektivní stavy věcí, nadělá při tom obvykle větší či menší škody, ruiny, obrazně řečeno. Ten, kdo po něm „uklízí“ (vyvažuje), je Saturn. Když bychom si vypomohli přirovnáním k lidským charakterům, pak bychom mohli říci, že Uran je prchlivý vztekloun s obrovskou mentální silou, Saturn zase netečný flegmatik obdařený obrovskou vytrvalostí, který ví, že stejně nakonec bude po jeho, protože je symbolem „strážce prahu“.

Zejména ve svých kombinacích jsou čísla 4 a 8 čísly osudu. Když jsou 4 a 8 čísly dne narození, což je případ Lucie 4. den v měsíci), i můj případ (jsem 8. dne narozená), (dále sem spadají složená čísla 13, 17, 22 a 26, 31, tedy taková, která po redukci dávají 4 a 8)), pak byla zvolena osobou (námi), kterou reprezentují, v moudřejším stavu milosti mezi jednotlivými narozeními – reinkarnacemi. Znamená to, že duše „si uvědomila,“ že jsou tady karmické dluhy, které volají po vyváženosti něčeho, co bylo odsouváno a odkládáno příliš mnoho životů. Pak si duše vybere tento kanál zrození (4,8), aby bylo zajištěno, že se dlouho přehlíženým karmickým závazkům bude čelit a že budou konečně vyváženy.

Co to znamená? Že je člověk pod vlivem 4 a 8 nedobrovolně stavěn do určitých situací, v nichž se příslušná karma uvede v současné existenci do rovnováhy. Sama bych o tom mohla hodiny vyprávět. Právě o tu vyváženost – rovnováhu  – její nalezení – se jedná tam, kde působí 4 a 8.  U tebe, Lucko, je 4. den narození, plus je tady znamení Kozoroha, k němuž patří 8. Kozoroh je v podstatě stejný jako popis č. 8 – houževnatý, vytrvalý, učí se kázni, zoceluje se často pod silným tlakem životních událostí, ale protože 4 je v 8 obsažená dvakrát, jde vlastně o to dohnat, co bylo zmeškáno. Znamená to konec „veselých časů“ a nástup tvrdého biflování, kde se nic neodpouští. Proto je tato kombinace pro jedince tak náročná na zvládnutí- žádná jiná snad není tak těžká. Teď napíšu něco z knížky, na čemž tuhle vazbu dokonale pochopíte. Většina lidí je schopna jednoduché vibrace 4 a 8 zvládnout. Je to však jejich kombinování a násobení, které zvyšuje jejich moc, až se nakonec stane osudovou a způsobí, že tito lidé přitahují mnohem víc, než je jejich zasloužený díl smůly, ztrát a citových zklamání.

Znám lidi narozené jak 4., tak i 13., 31., 22, 26., a u všech tahle navázanost na sebe sedí.

Osmičkoví lidé jsou na tom o něco hůře než čtyřkoví (mám na mysli stále den narození!), jsou více dětmi osudu než lidé se 4. Řeší velmi podobné věci ve svém životě a opakovaně dělají i velmi podobné chyby, například ve výběru partnerů. Ale to už zase přesahuje někam jinam, sem to teď nepatří. Navíc mohu ze své mnohaleté praxe potvrdit, že čtyřky ve vazbě na osmičku ji tak zvaně pěkně zatápí a mydlí schody. Dělá ten rozvrat (Uran) a osmička pak má co uklízet, rozuměj uvádět do rovnováhy, čímž, převedeno na lidi, se pěkně zapotí, sáhne si na často na dno svých psychických i fyzických sil, dokonce i existenčních. Je ale natolik silná, (má neobyčejné množství energie a životní síly), odolná, houževnatá a trpělivá, obvykle ještě plná pochopení pro závazky symbolizované osudovou osmičkou, že to pomocí své vnitřní síly zvládne a navíc jí to spojuje s jejím přirozeným intuitivním vnímáním a prohlubuje její spiritualitu.

Oproti ní lidé narození 4. dne v měsíci mají většinou i charakterově blízce podbarvené „vlastnostem“ Uranu: dar rozhodnosti a často až hlubokou touhu po výjimečnosti. Jsou praktičtí, mají rádi rutinu a více je zajímají věci týkající se fyzické reality, než nějaké spirituality, na kterou si ´nemohou sáhnout´.Tito lidé jsou také dost houževnatí, vyčerpává je však ona rutina, i kdyby se měli dřít sebevíc, neradi se jí zříkají. Oni nemají rádi změnu u své osoby, zato přejí nadmíru všem změnám okolo sebe, hlavně těm společenským, čímž žijí tak trochu v paradoxu.

Je třeba vidět, že čísla představují určitý potenciál, energii, která se – jako všechno ostatní –  také vyvíjí a jak se vyvíjí, o tom rozhodne a tomu dává směr člověk tím, jak ty energie – jejich potenciál, uchopí, což je dáno mnoha dalšími faktory. Každé číslo rovněž přechází do následujícího a stejně je i ovlivňováno ostatními. Příklad: člověk narozený 1. dne v měsíci může a nemusí využít obrovský potenciál tvořivé síly v jedničce obsažené. Pokud najde směr, kam tento potenciál zaměřit tvůrčím způsobem, má vyhráno. Pakli-že však směr, kam by měl tuto samotným principem Stvoření energii směřovat, může se to úplně vymknout z ruky a energie tvoření se může změnit v energii ničení. Samozřejmě záleží na číslu měsíce, jejich součtu, dále na letopočtu, vše toto je určitá směs energií, která člověka ovlivňuje a k  jejímuž rozluštění – přečtení – je numerologie jako dělaná.

Prémie pro Lucku a ostatní čtenáře. Lidi pod vlivem 4 a 8 by si měli dávat obzvlášť dobrý pozor na další lidi 4 a 8 – právě pro násobení síly těchto čísel. Příklad Lucie je narozená 4., v Kozorohu (8), neměla bys mít za partnera člověka s těmito čísly a jejich součty či násobky.  Jenomže podle zákona magické přitažlivosti jsou právě lidé 4 a 8 k sobě neodolatelně přitahování ve všech druzích vztahů: lásce, manželství, přátelství, obchodním partnerství, v příbuzenských vztazích a pozor, včetně vztahů získaných sňatkem. Platí to i o adresách a číslech domů, součtu telefonních čísel…

Když to shrnu, vlivu osmičky se Lucie nemůže vyhnout, protože je Kozoroh, vlivu 4 se nevyhne, protože je 4. narozená. Také součet 4 + 1 (leden), dávající 5, se bude více či méně často a v různé intenzitě projevovat jako pohyblivý a zvídavý merkurovský charakter. Když sečtu všechna čísla jejího data narození, tzn. 4, 1, 1, 9, 8, 0, dostanu složené číslo 23, po zkrácení 5, tedy číslo patřící k planetě Merkur. Takže k těm už popsaným vlivům bude na Lucii působit vliv pětky, trojky a dvojky.

A aby toho ´náhodou´nebylo málo, záleží také na postavení čísel, jakou pozici které kde zaujímá. Některá vyjadřují osobností charakteristiku, jiná povahové sklony a způsoby reakce na podněty, další zase na úkoly, které člověka v životě čekají.

Každý z nás je pod vlivem kombinací čísel, některá se mají více ráda, mají k sobě afinitu, jiná se „nemusí“ a jiná se přímo „nesnesou“, jsou naprosto rozdílná ve svém působení, jiná jsou k sobě lhostejná, netečná – tak jako planety, čímž symbolizují podobné vztahy, jaké bývají mezi lidmi.

Čísla k sobě netečná stojí za houby, protože z netečnosti (lhostejnosti) se nemůže zrodit žádný smysluplná akce, vlastně vůbec žádná. Čísla, která se „mají ráda“, vytvářejí harmonizující vibrace, ale také to nemusí být železné pravidlo;  Čísla, mezi nimiž to jiskří, je tam i určité napětí, je živná půda pro akce a tedy i pro růst a změny. Má se to podobně jako s postavením planet – opozice, konjunkce, kvadrát…

Mezi numerologií a astrologií je podobě úzký vztah jako mezi čísly 4 a 8.

Inšana

vloženo: 12. 02. 2020

Nedávno jsem znovu sáhla po jedné z knížek z edice Největší záhady světa, kterou vydalo nakladatelství Dialog v roce 1995. Mám jich z této edice několik a čas od času si v nich ráda znovu přečtu zejména ty, které napsal londýnský rodák Frank P. Jones.

Do knihy nesoucí název Zázračné náhody autor posbíral nezvyklé události, jež označuje jako zázračné náhody. Prozkoumal fakta, prověřil všechny možné doprovodné okolnosti, než v popisované příběhy sám uvěřil a dospěl k názoru, že jsou nesporným důkazem existence nadpřirozených sil.

Dovolím si s vámi sdílet obsah zejména jedné z povídek v knize obsažených; všechny jsou fascinující, ale tahle v mých očích vyhrává. Mluví o osudovém předurčení jisté známé osoby, jejíž datum narození je jedním z těch fascinujících osudových faktů a i faktorů, jenž mě tak moc svou vypovídající numerologickou souvztažností přitahují. Dostanu se k ní za malý okamžik.

Autor Frank P. Jones věnuje příběh hraběti Clausovi von Stauffenbergovi, člověku, který vstoupil do dějin jako osnovatel a organizátor neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera. Těch atentátů byla spáchána celá řada, že všech však říšský vůdce jako „zázrakem“ vyvázl. To jsou celkem dost známá fakta, atentát na Hitlera ze dne 20. července 1944 byl dokonce zfilmován v hlavní roli s Tomem Cruisem, jenž hrál ústřední postavu, Clause von Stauffenberka, důstojníka generálního štábu německého wermachtu. Hitler po tomto útoku na svoji osobu vyvázl pouze s nějakými drobnými oděrkami a popáleninami.

Claus von Stauffenberg se opovážil v hlavním stanu wehrmachtu v Rastenburgu položit bombu v aktovce přímo k vůdcovým nohám a poté z místnosti chladnokrevně odešel. Musel mít obrovskou odvahu a nervy ze železa. Tato role, včetně jeho popravy, mu byla dokonce předurčena. Avšak popořadě.

Claus von Stauffenberg se narodil dne 15. listopadu 1907, měl dva bratry; Alexandra a Bertholda. Počítejte se mnou: 15 = 6, listopad je 11. měsíc, takže sečteme šest plus jedenáct, dostaneme sedmnáct, letopočet nám v součtu také dává číslo sedmnáct. Pojďme dál, v roce 1923 se bratři Stauffenbergové seznámili se slavným básníkem Stefanem Georgem. Zajímavou okolností je, že rok 1923 dává součtovou patnáctku, tedy číslo dne narození Clause von Stauffenberga.

Autor knihy uvádí, že Claus von Stauffenberg nebyl člověkem, který by se někomu podřizoval, avšak zmíněnému básníkovi se bez odporu poddal. Uvidíme, jak důležitá okolnost to byla. Podal o ni svědectví Clausův bratr, když pravil, že Claus se v přítomnosti Georgově choval jako zcela omámený, v očích měl podivný jas, uměl nazpaměť množství jeho bání a deklamoval je způsobem, jakoby básníkova slova rozeznívala nejtajnější struny v jeho duši.

Jiný člověk, Arnold Zweig, básníka Georga popsal jako muže s tváří kouzelného skřítka, s očima, bradou a čelem vyzařujícími magickou posedlost, před níž se nadaní a citlivé lidé museli sklonit…

První se s básníkem Georgem seznámil Clausův bratr Berthold. Tehdy Georg Bertholdovi řekl: „Vy jste se musel o svou tvář s někým rozdělit…“

„Ano, pocházím z dvojčat,“ odvětil Berthold.

„Ne, máte jistě ještě mladšího bratra. Byl bych rád, kdybyste mi ho mohl představit.“

Mezi Clausem a Georgem se pak vytvořil zvláštní vztah, píše autor knihy. Jednou pravil Georg Clausovi: „Máte čáku státi se velikým mužem.“ „V jakém smyslu?“ otázal se překvapeně Claus von Stauffenberg. „Jednoho dne se pokusíte sejmout z Německa velikou hanbu,“ odvětil George v přítomnosti Clausova bratra Alexandra. “Pokusíte se, nic víc. A zaplatíte za to životem…“dokončil Geoge. Více svoji vizi už nikdy blíže nekomentoval a nekonkretizoval.

Báseň ze sbírky Nová říše, pojmenovaná autorem Stefanem Georgem Tajemné Německo, dala o mnoho let později jméno odbojové skupině, která se v roce 1943 vytvořila okolo Clause von Stauffenberga.

Od tohoto roku připravoval výše jmenovaný důstojník atentát na Hitlera se záměrem nahradit nacistickou diktaturu vládou demokratů. Svoji vizi nové vlády vytvářel až příliš do všech detailů s konkrétními osobami, odpovědnými za jednotlivé rezorty. Seznamy alternativní vlády, vypracované Stauffenbergem a jeho stoupenci, poskytly později gestapu neocenitelnou službu; tahali pak spiklence doslova jako raky z pytle, přibližuje Frank P. Jones.

Po nezdařeném atentátu hned 21. 7. 1944 Hitler promluvil do rádia, svoje zázračné zachránění připsal Prozřetelnosti, jež si ho vyvolila, a prohlásil: „Spiklenci budou bez milosti vyhlazeni.“

V tu dobu byl hrabě von Stauffenberg už mrtev, popraven, načež pokračovala nelítostná razie jako msta Hitlerova za útok na jeho osobu. Byla nesmiřitelná. V její první vlně bylo popraveno nejméně 160 osob, vesměs důstojníků, z toho dvacet generálů a jeden polní maršál. Celkově padlo za oběť více než tisíc osob. Popravy se konaly až do dubna roku 1945.

Stauffenbergův atentát dodnes udivuje historiky svým diletantismem, jehož se strůjci dopustili. Malá, někdy docela nulová konspirace, do takto vysoce riskantní hry byly mnohdy zatahovány nedůvěryhodné osoby, o chystaném úmyslu provést atentát na vůdce vědělo velmi mnoho zcela neprověřených stoupenců.

Rastenburský objekt vyhlížel po atentátu jako po zásahu patnácticentimetrovým dělostřeleckým granátem (popisuje autor knihy), zatímco vůdce vyšel nepoškozen. Tehdejší nacistický prominent, ministr propagandy Goebbles o organizátorech spiknutí prohlásil: „Hlupáci, jak si mohli myslet, že provedou revoluci po telefonu! Jen ten Stauffenberg, to byl chlapík. Toho je málem škoda. Taková chladnokrevnost, taková inteligence, taková železná vůle! Jak se jen mohl obklopit takovou gardou blbců, je pro mne nepochopitelné.“

Generál Henning von Treskou, který 21. července spáchal sebevraždu na východní frontě, aby se nedostal do spárů gestapa, řekl před smrtí svým důstojníkům: „Mám pocit, že Stauffenberg nás chtěl pouze očistit před dějinami a nešlo mu ani tak o puč, jako spíše jen o samotný atentát. V tomto smyslu se jeho čin zdařil vrchovatou měrou…“

Podobného mínění byl i polní maršál von Kluge, který spolkl jed 19. srpna 1944. Byl si jist, že Stauffenberg organizaci zamýšleného puče zpackal málem úmyslně…

Podobnou hypotézu vyslovil před popravou ve svém dopise na rozloučenou Fritz-Dietlov von der Schulenburg, když napsal: „To, co jsme učinili, se nám jevilo jako nezbytné. Posléze nás budou soudit dějiny a vysloví nad námi osvobozující rozsudek.“

Dva dny před atentátem, a tedy před svou smrtí, si Claus von Stauffenberg zapsal do svého sešitu, jež posléze objevilo gestapo v jeho bytě: Jen velikost oběti určuje význam vlasteneckého činu.

Onen osvobozující rozsudek, zmíněný von der Schulenburgem, přinesly dějiny velice záhy. V dnešním Německu je Claus von Stauffenberg málem modlou. Je vlastně jediným důkazem o vlasteneckém hnutí Němců proti Hitlerovi a jeho nacistickému režimu. O hnutí, které se vskutku zformovalo až v posledním okamžiku, aby sňalo z Německa velikou hanbu.

Do myšlenky atentátu bylo zapojeno více než tisíc lidí. Téměř všichni zasvěcení zemřeli na popravištích nebo v mučírnách gestapa. Do jednoho se tak stali oběťmi osudné předurčenosti, když na své životní cestě potkali Stauffenberga. Dnes však tito mučedníci tvoří kohortu nejslavnějších německých rytířů – s přesně podle vyjádření dávné předpovědi básníka Stefana Georga, sňali hanbu z Německa. Fatální, osudové na tom je, že za tím vším stojí jediná, napohled nevinná otázka, kterou v roce 1923 položil básník Bertholdu Stauffenbergovi: Vy jste se o svou tvář musel s někým rozdělit…

V kontextu s těmito událostmi se nyní vrátím k číslům narození Clause von Stauffenberga. Podíváme se na ně pohledem aplikované numerologie.

Jak už víme, součet dne a měsíce jeho narození dává 17 – záměrně ji nevypisuji slovem sedmnáct, aby více vynikla –   stejně jako dává 17 součet čísel v letopočtu jeho narození. To máme dvě 17. Další, třetí 17, je ukryta za letopočtem 1943 (součtem všech čísel), tedy v roce, kdy Claus von Stauffenberg připravoval atentát.

Souběh složeného čísla 17 (potažmo osm) a jeho souvztažnost k jediné dějinné události připravované jedním člověkem jako nositelem této myšlenky a činu, je více než pozoruhodný. Je načase podívat se význam čísla sedmnáct.

Číslo sedmnáct je ´číslem nesmrtelnosti´. Naznačuje, že jméno osoby ji (tu osobu) přežije! Jinak řečeno, že věhlas díla, které po sobě tato osoba zanechá, je nesmazatelný, jakoby navždy živoucí. Říká dále, že pro člověka, k němuž se 17 váže, představuje osudovou předurčenost, neboť i osmička v ní ukrytá je přímo výrazem osudovosti a zároveň ´v jistém významu´i nesmrtelnosti – ve smyslu, že lidské dílo, lidský čin, přetrvá fyzickou smrt svého nositele. Celý tento popis ´charakteru´ či energetické vibrace čísla 17 máme ve sledovaném předmětu rovnou ztrojnásobený, chcete – li trojnásobně zdůrazněný význam, včetně jeho naplnění. Je to jako pojistka předurčenosti. Pokud bych si chtěla ještě všimnout významu čísla tři, pak v jádru k této ´kauze´, již sledujeme, musím uvést nejvýznačnější ´povahu´čísla 3: je to číslo účinnosti! Vše, co má mít zvýšenou účinnost, se opakuje třikrát!

Velmi pozoruhodná je také shoda čísla 15 jako dne narození Clause von Stauffenberga, která se v numerologii nazývá Mág nebo také Kouzelník, a má hluboký esoterický význam a alchymistické vibrace, jimiž se projevuje všechno magické. Povšimněme si, že se nám v názvu čísel objevují podvakrát tvary slova magie: Mágova hvězda (17), Mág (Kouzelník) v 15. Pokud jste přečetli popis osoby básníka Stefana Georgea, jak vypadal, jak vyhlížel, pak se dokonale shoduje s významem mág, kouzelník, magický. A ta jeho předpověď…

Autor Frank P. Jones nazývá podobné jevy, jež jsme si na jednom příkladu přiblížili, shrnujícím názvem zázračné náhody. Ovšem taktéž tento muž, zastánce paranormálních jevů dospěl k názoru, že se jedná o nesporné důkazy nadpřirozených sil.

Slova náhoda je jenom berlička, o niž se opíráme ze zvyku, když jsme pohodlní se zaobírat hlubšími významy jevů a věcí, raději před nimi zavíráme oči a tváříme se, že jsme slepí. Numerologie je prastará nauka a má dosud svoji vypovídající hodnotu. Je to nauka o významu čísel, dobře využitelná a aplikovatelná, pokud člověk potřebuje její pomocí proniknout pod povrch běžných věcí. Jak vidíte, i takto použitá velice dobře doplňuje smysl i událost dávno minulou.

Inšana