vloženo: 11. 10. 2016

Numerologie rozlišuje /v základu z jejich povahy/ čísla a) podpůrná, harmonizující, ba nadělující a přejícná, b) čísla zátěžová, riziková, jimž se chceme, pokud je to možné, raději vyhnout a eliminovat je ze života, jak je to jenom možné. Třetí skupinu a tedy za c) tvoří čísla přímo nebezpečná, a takovým nechtěným dítětem je číslo 40. Čtyřicítka je potvora. Hydra, jež přináší potíže, zdravotními komplikacemi či tvrdými omezeními v osobním životě a vztazích nekonče.

Jednu takovou příhodu ze života a setkání se 40 vám chci přiblížit.

Potřebovala jsem svého času od banky za jistým specifickým jednorázovým účelem platební kartu. Bylo to dost naléhavé, šlo o čas. V bance se na můj požadavek tvářili jako lední medvěd na tropickou palmu a stále mi chtěli vnutit debetní kartu. To jsem samozřejmě odmítala. Nejsem blázen, abych si takhle nabíhala do pavučiny a zůstala v ní viset jako lapaná moucha. Nechtěla jsem po nich nic nemožného. Do banky jsem šla vybavena informacemi, co mohu požadovat. Když konečně pochopili, že neustoupím, vytasili se s tím, že vydání nové karty ovšem může trvat déle, než je obvyklá doba. Zkrátka, zaznamenala jsem dvě věci: že mě ženou k řešení, které vyhovuje jim, ne však mě, a že se do cesty staví potíže.

Za několik dní mi poslali zprávu, že mám kartu připravenou k vyzvednutí. Převzala jsem ji, hned na místě ji pracovnice banky se mnou aktivovala. Už chci kartu uložit, když v tom si, jak jsem už profesionálně poznamenaná, všimnu číselné řady, na jejímž počátku se v celé „své kráse“ vyjímala čtyřicítka. Polilo mě horko od hlavy po paty. Zaznamenala jsem, jak mi karta těžkne v ruce.

Doma jsem spočítala celé její číslo dohromady, a ejhle, vylíhlo se další rizikové číslo 43. To už bylo tedy moc. Byla jsem si jista, že tuhle kartu nemohu použít vůbec, ani na tu jednu jedinou transakci. Jenomže když budu žádat zase novou, už nestihnu v čase, co bylo nutné udělat. Co teď?  Zkusila jsem různé magické praktiky, jak kartu „ošetřit“, aby neškodila. Všechno marné. Padala mi na zem, pálila do rukou.  Bylo to jasně čitelné poselství: nepatřím ti.

Prohlížím doprovodné papíry k vydání karty a ustrnu nad datem. Černé na bílém tam stálo 13. 11.  2013. Souhra faktorů takto silových čísel plus číslo karty jdou kontra k mému číslu narození. To je jako koledovat si o pořádný průšvih.

Druhý den jsem znovu naklusala do banky s neochvějným rozhodnutím, že se z ní nehnu, dokud to nevyřešíme pro mě přijatelným způsobem. A víte, co vyšlo ještě najevo? Karta sice byla aktivovaná, ale ne k té určitě transakci, kterou jsem potřebovala. To bych byla musela udělat navíc, jenom mi to v bance jaksi zapomněli říct. Ačkoliv jsem kliďas a vím, že věci se dějí tak, jak mají, začala jsem být podebraná jako bolák a bankovní úřednici jsem na rovinku pověděla, že od nich v tuhle chvíli novou kartu nechci, nýbrž aby hned teď provedli příkaz k úhradě a celý účet zrušili. Bankovní úřednice byla očividně zmatená i naštvaná zároveň. Stála jsem si na svém. Banka ztratila moji důvěru. Kartu se čtyřicítkou ihned na moji žádost zlikvidovala. Odcházela jsem se znatelnou úlevou.

Záhy jsem si šla vyřídit účet k jiné bance. Beztak jsem na to pomýšlela a banka mi svým přístupem a komplikací kolem karty jen nahnala vodu na můj mlýn.

Muž za přepážkou měl hodnoty iniciál svého jména a příjmení ve shodě s mým osobním (psychickým) číslem, tudíž jsem věděla, tady jsem na správném místě. Pochopil, o co jde, když jsem se dotázala, jestli je pravda, že si u nich mohu částečně číslo účtu zvolit.

„Vy se asi zabýváte čísly, viďte?“ zeptal se. Nadšeně jsem přitakala a řekla mu o těch jeho iniciálách a číslu z nich vzniklém.

„No, něco na tom je, jsem numerologii velmi nakloněn,“ řekl.

Což tedy pro mne bylo velkolepé překvapení. Potěšilo mě, že i za přepážkou banky může člověk nečekaně objevit spřízněnou duši a člověka naladěného na podobnou frekvenci. Co bych mohla chtít víc na důkaz toho, že jsem tentokrát na správném místě, ve správný čas a u správného člověka.

Inšana